 | |
- Anglický
instrumentalista, sběratel a skladatel William Corbett (1680
- 1748) se na londýnské hudební scéně uvedl nejdříve písněmi
a mezihrami pro divadlo Lincoln's Inn Fields, kde byl zároveň
zaměstnán jako houslista. Roku 1705 byl angažován Královniným
divadlem na Haymarketu, na jehož scéně bylo během následujícího
roku uvedeno celkem 11 repríz semi-opery "The British Enchanters,
or No Magick like Love" /Britští kouzelníci aneb nad lásku
kouzla není/, jejíž hudbu z větší části komponoval. Corbett
působil také mimo hlavní město, např. v Nottinghamu během týdne
her (1707 a 1709), nebo v Yorku při Soudním týdnu roku 1709.
Byl velmi ceněn pro svou sólovou hru a často najímán jako hlavní
atrakce benefičních koncertů, kde jako přirozený bavič s oblibou
používal nezvyklé nástroje jako byla viola d'amore, arciliuto
(oblá loutna) nebo mandolína.
- Roku
1709 byl Corbett jmenován členem Královského orchestru, a i
přes svůj pozdější 13 let trvající pobyt v zahraničí mu byla
za místo královského hudebníka vyplácena mzda až do jeho smrti.
Na čas se usadil v Itálii, kde založil sbírku hudebních nástrojů
takové hodnoty, že se nevyhnul nařčení a pomluvám z toho, že
financovat svou sběratelskou vášeň si může dovolit jen díky
platu, který dostává jako špion nasazený na následníka trůnu.
Sbírka obsahovala např. housle od Amatiho, Stradivariho, Magginiho,
Gaspara da Saló, Albaniho a Stainera, mezi nimiž byly i kusy
původně vlastněné Corellim a Torellim. I když Corbett rozprodal
část svých hudebnin a nástrojů již roku 1724 a ještě jednou
v roce 1741, nejcennější díl sbírky zůstal v jeho vlastnictví
až do konce života. Ve své závěti Corbett sbírku odkázal fakultě
Gresham College s tím, že za rentu 10 liber ročně bude o sbírku
pečováno tak, aby mohla být vystavována a udržována v pořádku.
Tomuto přání však nebylo vyhověno s odůvodněním, že fakulta
nemá žádnou vhodnou místnost pro takovýto účel. Sbírka byla
posléze roku 1751 rozprodána v aukci.
- Po
návratu do Anglie (1727), kdy obnovil svůj slib věrnosti majestátu
vzhledem ke korunovaci krále Jiřího II., vydal svá concerta
"Le bizzare universali", která byla komponována v
novém slohu během cest po Itálii. Tento soubor koncertů obsahuje
Corbettovy nejpůsobivější skladby, ve kterých obratným způsobem
paroduje řadu hudebních stylů (slohů národních, místních, ale
i styly konkrétních skladatelů). Skladby se vyznačují půvabným
frázováním, melodickou nenuceností a silným rytmickým cítěním.
Jeho jediným rozsáhlejším vokálním dílem je óda "Lost is
my Love" /Ztracen ve své lásce/ pro sólový tenor a orchestr,
včetně lesních rohů. Je také autorem 24 triových sonát a dalších
komorních skladeb.
|
