 | |
- Italský
hudební skladatel Francesco Mancini (1672 - 1737) zahájil studia
v roce 1688 na Conservatorio di Santa Maria della Pieta, kde
studoval hru na varhany. Když školu po šesti letech dokončil,
byl zaměstnán jako varhaník. Na počátku osmnáctého století se
dostává do služeb neapolského místodržícího a roku 1704 byl
jmenován hlavním varhaníkem královské kaple. Na krátkou dobu
mu byl udělen titul Maestro di cappella, ovšem roku 1708 byl
navrácen zpět Alessandru Scarlattimu a Mancini se stává jeho
zástupcem. V roce 1718 se Mancinimu dostává ujištění, že to
bude právě on, kdo se ujme tohoto úřadu po Scarlattiho smrti.
Roku 1720 se stává ředitelem Conservatorio di Santa Maria di
Loreto, kde vychovává řadu skladatelů mladší generace. Roku
1725 konečně převzal úřad Maestro di cappella po A. Scarlattim,
kde zůstal až do své smrti. Roku 1735 ho stihl infarkt a poslední
dva roky svého života strávil Mancini napůl ochrnutý.
- Jeho
první známou skladbou je pastorální opera Il nodo sciolto e
ligato dall'affetto, zkomponovaná pro Řím. Od roku 1702 se věnuje
převážně skládání a aranžování oper. Hudebně nejproduktivnější
etapou jeho života bylo období, kdy byl Scarlattiho zástupcem.
Manciniho obohacení sakrální hudby je značné, o jeho popularitě
svědčí například rozšíření jeho skladeb do všech významných
hudebních knihoven v Evropě té doby. Přesto, že Mancini vpodstatě
neopouštěl Neapol, styl jeho hudby zvláštním způsobem odráží
jak prvky Scarlattiho gene-race, tak nadcházející éru rozšíření
neapolské opery do celé Evropy.
|
